Čtvrtek 7.9.

Dnešním dnem se pobyt v rodinách přehoupl do druhé poloviny a ráno se stává pro většinu běžnou rutinou. Tousty, cereálie, svačina, příjezd nebo příchod k autobusu, přejezd ke škole, ranní blok výuky, svačina, druhý dopolední blok anglického jazyka, oběd, záchod a hurá na odpolední výlet.

 A kam že zavítáme dnes? Bude to starobylé město Cambridge. Městečko si opravdu zaslouží být nazýváno studentským. V podstatě je to jedna velká univerzita, kde 100 tisíc obyvatel žije v těsné blízkosti s 22 tisíci studenty a dalšími stovkami turistů. Cambridge je jednou z nejstarších univerzit na světě, a připočteme-li britský smysl pro tradici, ocitáme se při příjezdu jednou nohou o několik staletí zpět v čase.

Zastavujeme se u dřevěného Matematical bridge přes řeku Cam. Most je opředen legendou, že jeho konstruktérem byl Isaac Newton, který studoval na Trinity collage a k jeho konstrukci použil pouze dřevo. Jiná legenda praví, že most pochází z Číny a v jeho konstrukci je ukryta matematická formule. Která z nich se líbí vám?

Úzkými uličkami kličkujeme k dominantě a jedné z nejkrásnějších staveb v Cambridge, královské kapli Kings chapel. Kaple se proslavila především unikátní vějířovitou klenbou, která je největší na světě. K unikátním patří i dvanáct velkých oken po každé straně kaple. V nich bylo poprvé na světě použito barevné sklo. V tichosti vcházíme do mohutného prostoru, naplněného jemnou a klidnou hrou varhan, které oddělují hlavní loď od chóru. Někdo prochází kapličky po straně hlavní lodi, někdo se snaží zahledět do výjevů zobrazených v barevných vitrážích, někdo jen tiše sedí a přijímá energii místa a ti, co kaple hlouběji nezaujala,  odchází ven, prohlédnout přilehlá místa Kings collage.

Další kroky studijním městem vedou k Round church, jedné ze čtyř kruhových kostelů, napodobenin Svatého hrobu v Jeruzalémě.

Z historie zpět na pevnou zem a je třeba uspokojit životní potřeby v podobě použití záchodu a nasycení těla jídlem. Vyhledáme tedy veřejné wc v těsné blízkosti náměstí a obchodního centra. Na 45 minut se rozcházíme a každý nachází svou cestu k osobnímu komfortu.

Mise splněna a s úsměvem na tváři a plnými žaludky se opět scházíme a společně odcházíme zpět k autobusu. Cesta domů nám bude trvat asi 2 hodiny, tedy televize zapnuty, sluchátka nasazeny a hurá domů. Ano, i toto slovo děti už používají k označení jejich pobytu v hostitelských rodinách. Znamená to, že se cítí alespoň z části tak bezpečně a příjemně, jako ve svém domově?