Úterý 5.9.

A je tu další ráno. Zvoní budík, na stole cereálie, toust, obědový balíček. Malá změna v dnešním všedním dni ovšem je. Dnes není dopolední výuka a čeká nás celodenní výlet. Kontrolujeme počasí pohledem z okna a není to moc optimistický pohled. Nebe nad domy je šedé a vyhrožuje deštěm. Přibalujeme tedy navíc nepromokavou bundu a mysl ladíme optimistickými myšlenkami.

Scházíme se u autobusu a vyprávíme o zážitcích z minulého večera, vyzvídáme, zda se i ti stydlivější odhodlali k alespoň drobné konverzaci. Ještě se to všem nepodařilo, a tak vymýšlíme a připravujeme strategie, jak je možné se zapojit. Držíme palce, ať se to podaří! Všechny děti sdílejí pozitivní zážitky se svými rodinami, někdo koukal na fotbal, někdo si vyprávěl o svých rodinách. Ani si nevšímáme, že autobus se naplnil a vyjíždí směr Notingham. Je před námi cesta na jeden film, čehož využíváme, nasazujeme sluchátka a boříme se do kožených sedadel autobusu. 

Po cestě vydatně prší, ale neztrácíme optimismus. A už nás vítá město Tigguo Cobauc. Delegátka Lenka nás seznamuje s historií a tím nám objasňuje název města. Tigguo Cobauc je název pocházející z dob příchodu Římanů a znamenalo "město jeskyních obydlí". Později bylo přejmenováno na Snotingham, po vůdci sasů Snotovi. Později upraveno na Notingham. 

Po krátkém rozchodu na Market square míříme do City of Caves, kde se dělíme na dvě skupiny. Jedna zůstává v síti jeskyní, vytesaných do měkkého pískovcového podloží města. Ty byly v průběhu let využívány jako koželužna, sklepy nebo úkryt při 2. světové válce. Druhá polovina přechází do Museum of justice, které zkoumá řadu témat týkajících se zločinu. Ve změti pater objevujeme kancelářské prostory, podzemní vězení i místo sloužící k popravám. Po skončení výkladu a prohlídky se vyměňujeme a na závěr nám zbývá i trocha času na nákupy nebo teplý oběd.

Jelikož je město Notinghem opředeno legendou o zbojníkovi Robinu Hoodovi, jehož hlavním protivníkem byl právě Notinghamský sherif, bylo by velkou škodou se nejet podívat do Sherwoodského lesa na sever od města.

V Sherwoodském lese je prázdno. Většinu jistě odradilo počasí. Nám se vyplácí optimismus a v době odchodu od autobusu neprší. Míříme k slavnému Majork Oak, který je vydáván za hlavní skrýš Robina Hooda .Od něj procházíme lesem krátký okruh. Někdo si povídá, někdo hledá houby, někdo trhá výborné ostružiny a  někdo se prostě jen snaží vyhýbat blátivým kalužím. Blížíme se k informačnímu centru a drobné expozici o Sherwoodu a jen si stihneme dojít na záchod, začíná drobně mrholit, pak jemně pršet, hustě pršet, až se strhne průtrž mračen, že by ani Robina Hooda neochránily husté větve jeho dubu. V tu chvíli jsou ovšem naše kroky už mířeny směr autobus, s narůstající hustotou kapek chůze přechází v běh a usedáme do teplého a suchého autobusu.

Mohl dnešní optimistický pohled na ranní šedé nebe zajistit lepší počasí po celý den? Tak či onak, uchováváme si optimismus i do dalšího dne. Jistě taky vyjde skvěle!